Alimenty. O tomto pojmu snad slyšel úplně každý, ovšem podrobnosti o této problematice znají jen jedinci, kteří se s ní potýkají na vlastní kůži. Zbytek tak velice lehce podléhá mýtům, které se o nich tradují. Jaké to jsou a jaká je tedy pravda?

S alimenty se setkáváme v situaci, kdy se manželé, kteří spolu měli dítě, anebo děti, rozvedou a výchova zbyde pouze na jenom z nich. Druhému je tak stanovena povinnost platit částku v určité výši, kterou zasílá rodiči, jež se o potomka/y stará. Jedná se tak o jakousi kompenzaci a alespoň částečnou úhradu nákladů. Důležité je také zmínit, že tato vyživovací povinnost, je upravena zákonem, takže tuto problematiku ve finální verzi řeší soud. Této povinnosti podléhá dítě, které není schopno se samo uživit, rodiče jsou tedy povinni zajistit mu výživu. Výživné neboli alimenty, se ovšem neváží pouze k uspokojování základních životních potřeb, jako je například obstarávání potravy, oblečení anebo třeba tepla, ale také jakýchsi nad rámcových aktivit, mezi které se řadí kultura, životní úroveň anebo třeba sportovní a jiné vyžití.

Soudcovské kladívko

Alimenty se nejčastěji platí každý měsíc. Rodič je posílá buďto sám na účet, předává je druhému rodiči anebo se také může jednat o podobu srážek ze mzdy. Jedním z největších mýtů je, že výše alimentů je pevně stanovena, tedy že každý rodič platí stejnou částku. Toto tvrzení je samozřejmě daleko od pravdy. Ve skutečnosti výše tohoto poplatku závisí na celé řadě nejrůznějších věcí. Soud při stanovování musí pohlížet například na životní úroveň a příjmy rodičů, na věk dítěte, na potřeby dítěte a na spoustu dalších aspektů.

Žena a dcera

Potřeby dítěte se nejčastěji pojí s již zmíněným věkem. Z tohoto důvodu také existují tabulky, ve kterých je stanoveno, kolik procent ze mzdy je rodič povinen platit v určitých věkových obdobích dítěte. Jedná-li se tedy například o dítě s věkovou hranicí 0-5 let, je zde stanovená výše od 11 do 15 % z čisté mzdy. V dalších letech už procenta jen rostou a u plnoletého potomka se již pohybuje částka u 19-25 %.

Pokud rodič, který se o dítě stará zjistí, že stanovená částka nestačí na pokrytí alespoň části nákladů, může požádat o to, aby byla částka zvýšena. Tento požadavek se musí ovšem důkladně odůvodnit a musí být přesně jasné, proč o zvýšení žádáme (například došlo-li k nějaké změně).

Velice častým mýtem také je, že nezaplatí-li rodič alimenty, můžete mu hned druhý den zaslat předvolání k soudu. Takto to opravdu není. Ovšem ocitnete-li se v této situaci, je mnohem lepší vše například vyřešit rozumnou domluvou. Není totiž nic horšího, než když se dva dospělí lidé nedokáží domluvit. Tím totiž samozřejmě trpí i dítě.